Záměr je klíčová součást každé šamanské práce – tedy jde o to „Mít jasný záměr„. Najít si chvíli na to, abychom si svůj záměr ujasnili, abychom vůbec věděli, proč do něčeho vstupujeme, co zamýšlíme, na co se chceme zaměřit, abychom si dovolili zaměřit plně svou pozornost právě tam, právě na to, právě tím směrem, právě za tímto účelem a s tímto cílem.
Ono je teď moderní říct, tak jsem tady, protože cítím, že tu mám být a děj se co děj. A když se nás někdo na začátku nějakého semináře náhodou zeptá, jaký je náš záměr, tak jej dost často vůbec nedokážeme vyslovit, nedokážeme si jej vůbec ujasnit. Případně se vytasíme s nějakým „univerzálním“ přáním, které se týká celého vesmíru, případně Země, přáním pro své blízké či partnery a sami sebe nějak necháváme nakonec.
Vlastně si neuvědomujeme, co chceme a i když to aspoň trochu cítíme, nebo aspoň cítíme, co potřebujeme (díky čemuž se ocitáme na tom správném semináři 
), tak se nám do toho často nechce anebo máme takovou tu zarytou představu, že s tím stejně nic neuděláme a nedovolíme si ani představit si, že by se něco mohlo až natolik změnit. Takže ono jde vlastně i o to, začít pracovat s tou naší představou a zapojit do toho představivost.
A čím víc se zaměřujeme na záměr, tím víc se zdá, že nám podstata toho všeho uniká, tak se podívejme na to, co ten záměr vlastně je a jak s ním můžeme začít pracovat.
Partner www stránek
Záměr je krásné české slovo, které naznačuje, že podstatou je „zaměřit se na něco anebo zaměřit něco“ – jako třeba zaměřit svou pozornost, své smysly, své vnímání anebo se zaměřit na své tělo anebo snad zaměřit se na své vnitřní pocity a prožitky, na své myšlenky, na své nitro či na nějaký jiný cíl.
Anglické slovo „intent“ se však dá chápat i jako „úmysl“, takže si ujasňujeme nejen svůj záměr, ale i naše úmysly a co vlastně zamýšlíme. To zamýšlení již trochu příliš zavání tím „myšlením“, ale není to tak.
Myslím, že to krásně řekl už kdysi Carlos Castaneda ve své knize Umění snít a nejlíp bude, když zde napíši krátký úryvek z knihy, kde se Carlos Castaneda ptá šamana dona Juana:
„To nebyl sen, to bylo snění. Pomohl jsem ti dosáhnout druhé pozornosti, abys pochopil, že zamýšlení není úkol pro tvůj rozum, ale pro tvoje energetické tělo.
Na tomto stupni ještě nemůžeš pochopit, jaký to má všechno význam, nejen proto, že nemáš dostatečnou energii, ale také proto, že nic nezamýšlíš. Kdybys měl záměr, tvoje energetické tělo by okamžitě pochopilo, že jediný způsob, jak něco zamýšlet, je zaostřit svůj záměr na to, co chceš zamýšlet. Tentokrát jsem záměr za tebe zaostřil já. Zamýšlel jsem, abys dosáhl svého energetického těla.“
Je tedy cílem snění zamýšlet energetické tělo?“ zeptal jsem se, najednou nabit silou jakéhosi podivného uvažování.
„Jistě by se to dalo říct i tak,“ připustil don Juan. „V tomto konkrétním případě, protože hovoříme o první bráně snění, je cílem snění zamýšlet, aby si tvoje energetické tělo uvědomovalo, že usínáš. Nesnaž se k tomu uvědomování nutit. Nech svoje energetické tělo, ať to provede. Zamýšlet něco znamená přát si, aniž by sis přál, dělat něco, aniž bys to dělal.
Přijmi výzvu záměru. Vlož svoje tiché odhodlání bez jediné myšlenky do toho, abys přesvědčil sebe sama, že jsi dosáhl svého energetického těla a že jsi snivec. Když to provedeš, automaticky se dostaneš do pozice, kdy si budeš uvědomovat, že usínáš.“
„Ale jak se můžu přesvědčit, že jsem snivec, když nejsem?“
„Sotva uslyšíš, že máš sám sebe přesvědčit, automaticky zase nasadíš rozum. Jakže prý se máš přesvědčit, že jsi snivec, když víš, že nejsi? Záměr je obojí, je to jak přesvědčování sebe sama, že jsi opravdu snivec, i když jsi ještě nikdy nesnil, i fakt, že jsi přesvědčen.„
„Vy chcete říct, že si musím říkat, že jsem snivec, a snažit se tomu sám co nejvíc věřit? Je to tak?“
„Ne, tak to není. Zamýšlení je mnohem jednodušší a současně i nekonečně složitější. Vyžaduje představivost, kázeň a cíl. V tomto případě zamýšlet znamená, že získáš nepopiratelné tělesné poznání, že jsi snivec. Cítíš, že jsi snivec každou buňkou svého těla.“
Do každé šamanské cesty se vstupuje s jasným záměrem – a může to být třeba i prosba o vyjasnění nějaké otázky anebo o navedení na správný směr ve svém životě, ve vztazích či ve vztahu k sobě – ke svému tělu, … možnosti jsou neomezené. A je dobré zapátrat v hloubce, sáhnout až k těm letitým nánosům, zaprášeným vzpomínkám či k našim snům, které jsme zadupali v prachu a začít opravdu SNÍT!
A někdy nás to vynese až do oblak, kde vše uvidíme z nadhledu a i ten náš záměr se ujasní.
A někdy dojdeme až k tomu, že své minulé představy prostě jen spálíme v ohni a dovolíme si SNÍT nově.
Eva Deva Shakti
