Celosvětová petice vědců: Zahráváme si s naší budoucností

Předminulý týden zveřejnil ekolog William Ripple článek v online časopise BioScience formou odborné petice. Po 25 letech od prvního Varování světových vědců lidstvu jde o druhý takto pojmenovaný apel, který zaštítilo 15 400 vědců ze 184 zemí.

Varování světových vědců lidstvu

Mexický mlok, axolotl, je zvláštní zvíře. V roce 1998 žilo v oblasti Xochimilco na jednom čtverečním kilometru šest tisíc mloků. Dnes jich kvůli znečištění žije na téže výměře 35… A jak teď uvedl časopis Nature, axolotl spěje k vyhynutí. V Německu zase během 27 let zmizely tři čtvrtiny létajícího hmyzu, zjistili vědci. To jsou jen příklady rychlých a neviditelných změn, jež planetě vnucuje člověk, takže se už hovoří o nové epoše: antropocénu.

Ekolog William J. Ripple z Oregonu proto vydal předminulý týden v online časopise BioScience článek, který je koncipován jako odborná petice. Jmenuje se Varování světových vědců lidstvu: druhá výzva, neboť navazuje na čtvrtstoletí starý a stejnojmenný apel. „Od roku 1992 se lidstvu nepodařilo, s výjimkou stabilizace ozonové vrstvy, dostatečně pokročit v řešení environmentálních výzev, a co je znepokojující, většina z nich se zhoršuje,“ uvádí apel, který podepsalo na 15 400 vědců.

Nechybí mezi nimi přední čeští přírodovědci, jako jsou velmi citovaní botanici Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd, biolog a ekolog David Storch, Martin Bouda z Yale University či Jana Klánová, šéfka ekotoxikologického centra RECETOX. „Žijeme v době globální změny klimatu, v době šestého masového vymírání, ale také v době nebývale neomaleného zpochybňování vědeckých závěrů ze strany politiků. Proto je důležité promluvit jednotně a silným hlasem,“ řekl LN Jan Šobotník, přední světový termitolog a další ze signatářů vážného varování.

Riziko cesty do záhuby

Lidstvo riskuje cestu do záhuby. Ukazují to kritické křivky týkající se růstu lidské populace, úbytku pitné vody či ryb, ničení biodiverzity, ztrát lesních porostů anebo globálních klimatických změn. Autoři výzvy upozorňují, že nejde o alarmistickou akci, ale o shrnutí zásadních trendů. Obzvlášť závažný je podle nich vývoj týkající se odlesňování Země, přelidnění, rozvoj zemědělství, produkce skleníkových plynů a také vymírání druhů, patrně šestého velkého za posledních 540 milionů let.

„Zahráváme si s naší budoucností,“ píší vědci. Nedaří se podle nich dostatečně razantně a globálně redukovat emise CO2, zavádět zdroje obnovitelné energie, chránit životní prostředí před znečištěním, ale i zaváděním cizích, takzvaně invazivních druhů ničících ekosystémy. Od roku 1992, kdy vědci vystoupili s prvním velkým varováním, se již lidstvo v lecčems poučilo (například zmírnilo potíže s ozónovou vrstvou), ale mělo by se vzdělávat a konat daleko více, aby zamezilo devastaci pozemské biosféry.

„Protože většina politických lídrů reaguje až pod tlakem, tak by vědci, média i běžní občané ihned měli trvat na tom, aby jejich vlády jednaly ve prospěch současných i budoucích generací lidí, ale i jiných živých forem,“ uvádí výzva, již citovala světová média – od bulvárního The Sun až po intelektuální list The Washington Post.

„Nejde přeci o nějaký přírodní jev či fenomén, který je od lidí odtržen. Pokud nebudeme mít zdravou biosféru a neustanou ekologické problémy a změny, dopadne to i na lidské blaho. Lidé by měli pochopit, že se snažíme zachránit nás před velkou bídou,“ řekl televizi CNN William Ripple, iniciátor výzvy. Ta nabízí i balíček řešení, mezi něž patří takzvaná cirkulární ekonomika – snaha o repasování či obnovu výrobků, aby se nedrancovaly surovinové zdroje.

Ohrožení živé přírody i lidstva

„Text výzvy docela souzněl s mými názory a výzvu jsem podpořil, protože věřím, že silná podpora mnoha vědců z mnoha států a institucí by mohla mít nějakou váhu, a tím způsobit změnu,“ řekl LN Lukáš Kratochvíl, vedoucí katedry ekologie na Přírodovědecké fakultě UK, jeden z českých vědců, kteří se připojili ke kolegům z dalších 183 zemí.

Jaká vidí největší rizika? „Rizik je mnoho, těžko vybrat, naprostá většina z nich je přímo spojena s rostoucím počtem lidí na Zemi a zvyšující se spotřebou. Pokud bych měl zmínit konkrétní mechanismy, vybral bych bezprecedentní ničení habitatů, nadměrný lov a kontaminaci životního prostředí biologicky aktivními látkami – například endokrinními disruptory,“ dodal. Jde o látky, které narušují hormonální funkce organismů, což třeba u sladkovodních ryb vede až k samovolným změnám pohlaví, jak popsaly LN.

S drobnými výhradami k formulacím se podepsal i profesor David Storch z Centra teoretických studií při Akademii věd a Univerzitě Karlově: „Situaci považuji za vážnou. Rizikem je růst lidské populace a s ním související drancování zdrojů a ničení přírody vedoucí k poklesu biologické rozmanitosti Země… Tlak na zdroje a s tím související přeměna původních typů prostředí může zásadně ohrozit budoucnost živé přírody i lidstva,“ míní.

Odlesňování

Jiný hrozivý aspekt vyzdvihuje Tomáš Václavík, krajinný ekolog z Univerzity Palackého. „Zvláště znepokojující je trend odlesňování a zvyšování zemědělské produkce a jejich vliv na biodiverzitu a ekosystémové služby. Za posledních 25 let jsme – jako lidstvo – přišli o 130 milionů hektarů lesa, hlavně v tropických oblastech s vysokou druhovou rozmanitostí. Převážná část těchto lesů byla převedena na zemědělské plochy kvůli zvyšující se poptávce po mase v bohatších částech světa,“ říká Václavík.

Takové lesy jsou důležité i pro koloběh vody i prvků. Navíc jsou hlavní zásobárnou uhlíku. „Jeho uvolňování do atmosféry kvůli odlesňování je spolu se spalováním fosilních paliv hlavní příčinou klimatických změn. To ilustruje, jak jsou všechny tyto problémy provázané a že je potřeba je řešit společně,“ vysvětluje Václavík.

S tím souhlasí Jan Šobotník, expert na termity z České zemědělské univerzity. „Lidstvo je ohroženo změnami klimatu. Extrémy počasí se prohlubují, suchá místa se mohou stát ještě suššími a miliardy lidí se mohou dát do pohybu tak, jak to dnes vidíme na Blízkém východě,“ varuje vědec. Děsí jej nevratné a každodenní ztráty biodiverzity. Podobně jako další signatářku Janu Müllerovou z Botanického ústavu AV ČR.

Masové vymírání druhů

„Vlivem lidského působení – včetně chemického znečišťování prostředí – dochází k masovému vymírání druhů v míře, kterou Země poznala jen asi pětkrát za poslední zhruba půl miliardu let historie života,“ říká Martin Bouda, jenž nyní působí na Yaleově univerzitě. Lidstvo se proto dle něho řadí mezi katastrofické vlivy, jakými bylo například skoro kompletní zamrznutí planety (před 650 miliony let) nebo její zásah masivním asteroidem (před 66 miliony let). Člověk je prostě dominantní silou určující vývoj Země.