Cesta Světla

ROVNOVÁHA VERSUS PLASTICKÝ ŠAMAN

Nastává zlatý věk, věk rovnosti a osvícení. Jak se tedy vydat na cestu světla v době, kdy se někomu může zdát, že ozdrava ducha je nemožná? Počátek přichází z neměnného vesmírného řádu a rovnováhy, tedy i příčiny a důsledku. Tady na zemském portálu je náš životní záměr jasný – proměnit temnotu ve světlo.

Pradávné učení a moudrost je z jednoho zdroje – původu a ten, kdo svou cestu zná, ať na ní setrvá, protože ztracený člověk sám cestu nenajde.

Chceme-li pomoci sami sobě, tedy i druhým – probuzením se a ozdravou ducha, lze tak konat pouze nezištně, jinak jsme už v zárodku odsouzeni k neúspěchu.

V počátcích je myšlenka – čistý záměr, z něhož plyne cesta světla.

Najdou se však tací, kterým nezištnost a čistý záměr nic neříká. Nabyti tak či onak vědomostmi , zneužívají cestu světla k osobnímu prospěchu manipulováním a zneužíváním těch, jež prahnou po poznání.

Člověk, který nepoznal svou cestu, a tedy hledá, je již od počátku veden plastickými šamany na scestí a ještě za to platí nemalé finanční obnosy. Je to však cesta do záhuby nejen plastových šamanů samých, ale i těch, kteří na to přistupují. Moudrost a cesta k osvícení není na prodej, a tak je jasné, že takový “plasťák” nehovoří ani ze své vlastní zkušenosti, natož aby sám nabyl svého učení.

V důsledku příčiny bere tedy na zcestí i ty, jejichž duše měla zpočátku ještě čistý záměr.

Prosím uvědomme si, že v prastaré moudrosti je i učení o rovnováze, jež je jednou z veličin dopracování se k harmonii a osvícení. Ovšem z obřadů a setkání organizovaných plastickými šamany se o učení rovnováhy těžko něco dozvíme. To proto, že takový člověk o tom nemá ani ponětí, nebo, a tím hůř, toto učení zatají, jinak by přirozeně přišel o své předem vypočítané zisky .

Placené plastické obřady a setkání se tím stávají pouhou bublinou a výstřelkem těch majetnějších. Takže vlastně našinec o nic nepřijde a ještě má na chleba.

Cesta světla je od úpadku k osvícení, ne naopak. Je přeci na nás, nejsme-li ovce: vlastním úsudkem, něčím a někoho ocenit nebo odměnit a učiníme-li tak.

Ať chceme nebo ne, jsme součástí všeho a vše je součástí nás.

Žijeme na počátku nového věku a máme teď jedinečnou možnost utvořit naše životní cesty tak, aby se prolínaly a tvořily tím krásný harmonický celek. Střezme se tedy plastických šamanů, kteří vydělávají na lidském neštěstí a nevědomosti. Neúčastněme se obřadů a setkání, kde jsou finance na prvním místě a dlouho nepřežijí. Utvořme zdravé jednotné a silné komunity a v nich prostor kde je cisty záměr základem. Nebo buďme rozprášeni a odsouzeni k neúspěchu.

Jistě. Skutečné obřady jsou bezplatné, jsou však také méně propagované, protože organizátorům nejde o zisk ,byla by tedy škoda nebýt jejich součástí. Společná kasa, dobrovolné příspěvky, dárky nebo výměnný obchod jsou pak svobodnou volbou ocenění a samozřejmostí. Díky přístupu k těmto akcím se objeví příspěvky vyšší než při vybírání pevných cen, kde je svoboda úsudku záměrně potlačena. Takže páni plastičtí šamani si tímto zatajováním o rovnováze sami serou do bot. To je také kamenem úrazu. Zatajování informací, které jsou sice jednoduché a logické, ale lidmi zapomenuté.

Je to tím, že si nejsou jisti svojí cestou, nemají čistý záměr.

Duchovní obřady nemusí byt jen módou bohatších, jsou pro všechny, kteří hledají cestu ke světlu bez rozdílu, jsou-li v rukou čisté duše.Z vlastní zkušenosti však také vím, že je méně těch, kteří cestou světla opravdu chtějí jít. Není pak divu, že si někdo raději zaplatí, aby už to NĚCO měl za sebou, byl jednou v životě v lese, a pak se mohl vrátit k tomu, čemu říká život.

Na cestě ke světlu se nezaměřuji na cíl, ale na cestu, v které je spousta schovaného světla, jež je třeba posbírat a dorazit ( s ním) domů……

Takže co je rovnováha?

“Fíkus, který vadne, když dost vody někdo nedá mu.”…?…

Chceme-li se vrátit ke starým hodnotám a uzpůsobit je novému funkčnímu soužití a harmonii, pak si uvědomme, prosím, že jsou dvě cesty : – “ba” – esence věčná a -“ka”-, jež je jen stín – iluze, kterou člověk tak rád nazývá životem. Je-li zvykem u nás za vše platit a když ne, je to jistě zadarmo, je ale “ka” – iluze. Kde je pak rovnováha? Jeden se stává šamanem, pokud je zasvěcen jako učedník od staršího, kde se za předanou moudrost neplatí. To je jednou z cest.

“Jsem připraven přijmout moudrost a na oplátku vlévám do starého těla prašamana Živu, aby mohl opět chodit” – probíhá vzájemná výměna a nastává počátek rovnováhy, jež je základem harmonie a ozdravení. To je rovnováha.

“Jdu -li do lesa na houby nebo na topůrka, vezmu si, poděkuji a nechám kupříkladu hrst tabáku. To je rovnováha.”

Jdu-li k šamanovi s rakovinou, on mi pomůže, já mu poděkuji, ale nic mu nedám. Šaman si o odměnu nikdy neřekne, ale v rovnováze to není. Je-li příčina, pak je i důsledek. Nedivme se pak, že s námi něco není jak by mělo, nebo že není výsledek stoprocentní. Rovnováha znamená spolu s vesmírným řádem život . Narušíme-li toto z jakékoli příčiny, pak se vše promítne na jejím důsledku.

Naši kanadští bratři se dokázali předhánět, kdo koho lépe obdaruje a nezištně pomůže. Mohli pak být pouze mile překvapeni. Zde se tedy vylučuje bída a krize a převládá rovnováha a čistý záměr,ktere splolu plodí nový život a dáváji zrod novým vesmírům.Záleží jen na nás, jak se k tomu všemu postavíme a co si z toho chceme vzít. Utvořte si prosím svůj vlastní úsudek.

Světlo v duši, Daniel Pitchegigwaneh – Světlonoš.
(Článek byl vložen do komentáře na neosaman.cz – publikován s drobnými stylystickými úpravami, obsah nebyl upravovan)