Často se říká, že původní obyvatelé z různých kmenů, ti starší, disponují klíčem ke vědomostem. Tento výrok nebyl však zcela jasně potvrzen až do nedávného rozhovoru, neboť se mi dostalo té cti učinit rozhovor se šamanem kmene Zulu, Credem Mutwou, kterému se blíží 80 let. Jen díky vydatné podpoře Davida Icka jsem byl schopen sehnat kontakt na Dr. Johana Jouberta, který laskavě vše koordinoval s Credem Mutwou, čímž umožnil rozhovor, který se odehrál telefonicky.
O Credo Mutwovi jsem se dozvěděl asi před pěti lety a nenapadlo mě, že budu mít jednou možnost mluvit s ním po telefonu pro náš časopis „Spectrum“. Když jsem slyšel Davida Icka, který se s ním osobně setkal, poprvé mluvit o Credovi u nás v redakci Spectrum, rozhodl jsem se učinit s ním telefonický rozhovor. K mému údivu to dopadlo tak, že jsem 13. srpna 1999 mohl mluvit celé 4 hodiny po telefonu. Celý rozhovor jsme nechali přepsat.
Credo Mutwa je člověk, jakého David Icke popisuje jako: „Toho nejvíce udivujícího a nejobeznalejšího muže, který mi kdy dovolil, říkat mu příteli.“ Je třeba zde dodat, že Credo Mutwa, přestože je mužem formálního vzdělání, byl druhem člověka dost znalého natolik, aby vyslovoval všechna slova kmene Zulu nebo africké výrazy těmi správnými slovy. Předkládám zde proto výňatek z jeho rozhovoru o pravdách, o které se s námi podělil a o jeho zkušenostech. Byla to velmi vzácná příležitost. Jeho překvapivé informace vás budou provokovat, ale zároveň pochopíte, proč existovaly pokusy o jeho umlčení. Zároveň oceníte Credovu odvahu vystoupit a mluvit pravdu bez ohledu na to, jaké by to pro něj mohlo mít následky.
Martin: Nejprve mi dovolte říci, že je to pro mě velká čest s Vámi mluvit a to také díky snahám Davida Icka a Dr. Jouberta, bez jejichž pomoci by dnes tato konverzace nebyla.
Partner www stránek
Naši čtenáři si jsou vědomi existence mimozemských bytostí se schopností měnit svůj tvar – Reptiliánů, o čemž bych s Vámi chtěl mluvit. O jejich přítomnosti, systému vedení, agendě a metodách jejich operací. Takže první otázka: můžete potvrdit, že Reptiliáni, kteří mění svůj tvar, opravdu v dnešní době (1999) na naší planetě existují? A pokud ano, můžete potvrdit, popřípadě specifikovat, odkud pocházejí?
Credo: Pane, mohou Vaše noviny vyslat lidi do Afriky?
Martin: Co prosím?
Credo: Mohou Vaše noviny s laskavým svolením poslat někoho do Afriky v dohledné budoucnosti?
Martin: Z finančních důvodů toho nejsme nyní schopni, ale to se v budoucnu může změnit.
Credo: Je tu totiž několik věcí, o kterých bych chtěl, aby je Vaše noviny nezávisle na mě prošetřili. Slyšel jste o zemi ve střední Africe nazývané Rwanda? Možná ano, že… tak lidé z Rwandy – Hutuové, jakož i Watusiové tohle říkají, ale nejsou to jen lidé z Afriky, kdo říká, že jejich staří předkové byli rasou bytostí, které se nazývaly Imanujela, což znamená Pánové, kteří přišli. Některé kmeny v západní Africe, jako jsou lidé z kmene Barbara, také říkají takové věci. Říkají, že pocházejí z hvězd, před mnoha, mnoha generacemi, že to byla vysoce vyvinutá rasa a hrůzu nahánějící stvoření, která vypadala jako člověk a říkala si Zishwezi. Slovo Zishwezi znamená „klouzavé bytosti“, které mohou sklouznout z oblohy nebo „proklouznout vodou“.
Každý pane, slyšel o lidech ze západní Afriky, o kmeni Dogonů, kteří jsou jedni z mnoha lidí v Africe, kteří tvrdí, že jejich kmen nebo král byl nejprve vyhledán vesmírnou rasou bytostí, která přišla z nebes. Takto bych mohl pokračovat dále a dále, ale rád Vás přenesu k mým lidem do kmene Zulu v jižní Africe.
Lidé Zulu jsou známí jako bojovníci, lidé, ke kterým v minulém století patřil král Shaka Zulu. Když se ptáte na jihoafrickou bílou antropologii, to co znamená jméno Zulu, je nebe, a proto lidé kmene Zulu nazývají sami sebe lidmi z nebe. To nedává smysl. V řeči Zulu jméno pro oblohu, modrou oblohu je totiž „sibakabaka.“ Naše jméno pro vesmír je však izulu a weduzulu, což znamená meziplanetární prostor – vesmír, tu temnou oblohu, kterou vidíte v noci s hvězdami a také to má něco společného s cestováním. Slovo Zulu používané pro nahodilé cestování jako nomádi nebo Romové je izula.
Teď vidíte, že Zuluové v jižní Africe si jsou vědomi faktu, že se může cestovat skrze vesmír, nikoli skrze oblohu jako pták, ale může se cestovat vesmírným prostorem a lidé Zulu tvrdí, že před mnoha tisíci lety oni přišli z nebes: rasa lidí, která byla jako ještěři, lidí, kteří dovedou měnit tvar dle libovůle. A lidé, kteří se ženili s jejich dcerami a vyráběli mocnou rasu králů a kmenových náčelníků, tak o těch existuje tisíce pohádek, ve kterých ještěří ženy přebíraly identitu lidských princezen a zmocňovali se jich a provdávali je za prince z kmene Zulu. Každý školák v jižní Africe zná příběhy o princezně nazývané Khombecansini. Ta se měla provdat za hezkého prince jménem Kakaka, jméno, které znamená někoho osvíceného. Jednoho dne zatímco Khombecansini shromažďovala dřevo na podpal v buši, potkala se s nějakou bytostí nazývanou Imbulu. Tato Imbulu byla nějakou ještěrkou, která měla tělo a končetiny lidské bytosti, ale dlouhý ocas. Tato ještěrčí bytost mluvila k princezně: „Oh, jak jsi krásná, děvče. Jak bych si přála vypadat jako ty. Mohu se k tobě přiblížit?“ Řekla Imbulu, ještěrčí žena, princezně. Princezna odvětila: „Ano můžeš.“
A jak se ta ještěrčí žena, která byla větší než ona, k dívce přiblížila, plivla do dívčiných očí a začala se měnit. Ta ještěrčí žena se změnila do lidského tvaru a pomalu se začala ta ještěrčí žena podobat té dívce s výjimkou dlouhého, zašpičatěného ocasu. Pak, s náhlým výbuchem násilí, ještěří žena znehybnila princeznu a odstranila jí všechny náramky, korále a svatební šaty a nasadila si je sama. Tím se ještěří žena stala princeznou.
Teď tu byly v buši dvě identické ženy, přeměněná ještěrčí žena a původní žena. Ta ještěrčí žena řekla té původní: „Teď jsi mým otrokem. Budeš mě doprovázet do manželství. Já budu ty a ty budeš můj otrok, pojď!“ Vzala nějaký klacek a začala ubohou princeznu bít. A pak šla, doprovázena dalšími dívkami, které byly nevěstami, podle zvyků kmene Zulu až přišli do vesnice prince Kakakase. Ale než do vesnice dorazily, musela udělat něco se svým ocasem. Přetvořená ještěrčí žena musela nějak ukrýt ocas. Tak donutila princeznu utkat síť z vláken a zasunout pod ní ocas a obtočit se jím. Nyní vypadala jako žena Zulu s atraktivním vzhledem s velkými boky, pokud se na ní pohlédlo zepředu. Pak, když přišli a ona se stala ženou prince, začaly se ve vesnici dít divné věci. Začalo se ztrácet mléko, protože každou noc přeměněná žena na princeznu, ta falešná princezna, používala svůj ocas na vysátí veškerého mléka malým otvorem na konci ocasu. Tchýně řekla: „Co to je? Proč to mléko mizí? Počkat, ne, vidím, že mezi námi je Ibulu.“ Tchyně, která byla chytrou, starou dámou, řekla: „Před vesnicí se musí vykopat díra a ta se musí naplnit mlékem.“ A tak se učinilo. Pak se všem dívkám, které doprovázely falešnou princeznu řeklo, aby přeskočily přes tuto jámu s mlékem. Jedna za druhou skákaly. A když byla donucená „falešná princezna“ pod ostřím hrotu kopí skočit, její dlouhý ocas se odmotal a vypadl zpoza síť jejího oblečení a začal srkat mléko otvorem v ocase, přiskočili bojovníci a zabili ji. A tak se skutečná princezna Khombecansini stala ženou krále Kakaka.
Pane, tento příběh má mnoho verzí. Po celé Africe, mezi mnoha kmeny, najdete příběhy těchto obdivuhodných bytostí, které byly schopny měnit se z plazů na lidské bytosti a z plazů na jakékoli jiné zvíře dle své volby. Tyto tvorové pane, stále existují. Nezáleží na tom zda jste na jihu, východě, západě nebo ve střední Africe, všude najdete ten stejný popis těchto bytostí. Dokonce i v kmenech, které nikdy v rámci své historie neměly mezi sebou vůbec kontakt. Takže tyto bytosti existují. Odkud pocházejí, to nevím, ale jsou spojeny s jistými hvězdami na obloze a jedna z těchto hvězd je malá skupina hvězd, která je součástí Mléčné dráhy, které naši lidé říkají Ingiyab, což znamená Velký Had. A tam je červená hvězda, blízko špice svého mohutného okraje hvězd, které naši lidé říkají Isone Nkanyamba.
Tato hvězda se nazývá Isone Nkanyamba, podařilo se mi najít jméno v angličtině. Je to Alfa Centauri. Nyní pane, je tu něco, co stojí za prozkoumání. Proč je tu v Africe přes 500 kmenů, které jsem za posledních 40 či 50 let navštívil a všichni z nich popisují podobné bytosti? Říká se, že tyto bytosti se krmí námi, lidmi, že jednou vyzvali samotného boha k válce, protože chtěli naprostou kontrolu nad vesmírem.
A bůh bojoval strašlivou bitvu proti nim a porazil je, poranil je a donutil je skrýt města pod zem. Skrývají se v hlubokých jeskyních pod zemí a protože se vždy cítí chladně jsou v těchto dutinách prý obrovské ohně, které udržují otroci, lidé, otroci připomínající zombie. A dále se říká, že Zuswazi nebo Imbulu nebo ať jim říkáme jak chceme, nejsou schopni pojídat pevnou potravu. Buď se živí lidskou krví nebo jedí energii, která se generuje, když lidské bytosti na povrchu Země válčí a zabíjejí se ve velkých počtech. Potkal jsem lidi, kteří utekli z dřívější Masaki ve Rwandě před lety a tito lidé byly šokováni tím, co se stalo v jejich zemi. Říkali, že masakr Hutú kmenem Watusi a naopak masakr Watusů kmenem Hutú je vlastně krmením monster Imanujela. Protože Imanujela rádi inhalují energii, která vzniká při masovém vyvražďování a naháněním hrůzy lidmi mezi sebou.
Článek převzat z www: www.godlikeproductions.com,
Autor: Rick Martin, 30.9. 1999, překlad: Karel Rašín
