Malba na stěně španělské jeskyně dokazuje, že si pravěcí šamani při obřadech vypomáhali houbami s halucinogenními účinky.
Výjevy zachycené pravěkými malíři na jeskynních stropech a stěnách bývají někdy tak extravagantní, že pro ně vědci těžko hledají jiné vysvětlení, než že autoři tvořili pod vlivem halucinogenních drog. Přímé důkazy pro konzumaci drog se však hledají velmi obtížně.
Sponzor www stránek
Od Mexika po Sibiř
Houby s halucinogenními účinky se těšily velké oblibě mezi šamany ve Střední Americe a na Sibiři. Z Mexika je známo užívání asi dvacítky druhů hub lysohlávek (Psilocybe). Na Sibiři patřily k oblíbeným halucinogenům muchomůrky (Amanita), především pak muchomůrka červená. Původ těchto šamanských rituálů mizí v temnotách dob dávno minulých.
V Mexiku svědčí o dlouhé historii užívání lysohlávek keramika a tzv. houbové kameny z dob starých Mayů. Houby s halucinogenními účinky se užívají ve Střední Americe nejméně 2000 let.
Vědci jsou přesvědčeni, že houby jako lysohlávky nebo muchomůrky užívali k navození halucinací šamani i v jiných koutech světa. Nejnovější důkaz našli ve Španělsku členové mezinárodního týmu vedeného Brianem Akersem z Pasco-Hernando Community College ve floridském New Port Richey. O svém objevu informují ve vědeckém časopise Economic Botany.
Nejstarší v Evropě
Stěny jeskyně Selva Pascuala poblíž španělské vísky Villar del Humo zdobí malby staré 6000 roků. Nejnápadnější jsou obrazy býků. Briana Akerse a jeho spolupracovníky však zaujala třináctka malých skvrn. Akers je přesvědčený, že jde o obrazy hub, konkrétně lysohlávky Psilocybe hispanica. Ta roste i dnes v okolí jeskyně a má na člověka halucinogenní účinky. Podle Akerse zachycuje malba typické rysy této lysohlávky – tvar klobouku plodnice a absenci prstence na noze houby.
Podívejte se na růst lysohlávek v poněkud zrychleném tempu.
„Noha této houby bývá někdy rovná a jindy esovitě prohnutá. Přesně tak je to namalované i na skalní stěně,“ dodává Akers.
Vědci jsou přesvědčeni, že před šesti tisíciletími byla jeskyně Selva Pascuala dějištěm rituálů, při kterých si účastníci navozovali halucinace konzumací lysohlávek. Jde o nejstarší důkaz konzumace těchto hub na evropském kontinentu. Skalní malby v Alžírsku dokazují, že na severu Afriky se lysohlávky užívaly ještě dříve – před 7000 až 9000 roků.
Autor: Jaroslav Petr, článek převzat z www: vtm.e15.cz
