Návrat ztracené části duše

Existuje přesvědčení, že pokaždé, když utrpíme větší emocionální nebo fyzické trauma, opustí část naší duše tělo, abychom přežili traumatizující zkušenosti. Definicí duše rozumím podstatu naší životní síly, esenciální součást vitality, jež nás udržuje při životě a v rozkvětu.
– Sandra Ingerman, autor Návratu ztracené části duše

Mám pocit, že noosféra naší globální lidské formy se v poslední době začíná opatrně a nenápadně proměňovat a posouvat směrem k široké akceptaci nových možností rozvoje lidského vědomí. Záblesk přichází, k velkému překvapení, ze země, jež byla po dlouhá léta jednou z nejparanoidnějších k jakýmkoli zmínkám ohledně lidskou psychiku – a tedy vnímání – měnícím substancím, ze Spojených států amerických. Postupná legalizace jedné z nejblahodárnějších rostlin na zemi nyní nabývá masivních rozměrů a na spadnutí je její vzetí a milost na federální úrovni, což přinese obrovský a masivní vliv na další státy po celé zeměkouli. Měli bychom si začít zvykat na dosud jako zázrak působící články v seriozních listech typu New York Times, jež nepokrytě líčí blahodárné terapeutické účinky Ayahuascy na vědomí člověka. Vypadá to, že duch vizionářských rostlin, jenž podle některých stál na prahu našeho vstupu do božské soustavy kosmického vědomí nás volá zpět do středu. Na této cestě však hraje primární roli uzdravení naší duše.

Valná většina šamanských kultur ve světě věří, že nemoc je způsobena ztrátou duše. Ztráta duše je adaptivní mechanismus, který nám umožňuje zvládnout a v některých situacích doslova přežít traumatizující životní zkušenosti, během nichž se disociované části duše odchýlí a odnesou s sebou bolest nebo extrémní emoce, jež mohou být pro poškozeného, v době kdy nastanou, nesnesitelné.

Vstup do této oblasti nemůže být využíván běžně a vždy pouze pod dohledem zkušeného šamana, jenž je schopen pracovat s neobyčejnou realitou, a jenž se může pokusit pomoci ztraceným částem duše navrátit zpět do těla. Tradičně by měl šaman provést obřad vyhledání ztracených částí duše do tří dnů od doby, kdy došlo k jejich ztrátě.
Podle Sandry Ingerman: „Je důležité si uvědomit, že ztráta částí duše je vlastně dobrá věc, která nám umožní přežít zásadní životní trauma.“ Mnozí z nás máme pocit, že nám chybí důležitá část sebe samých, nebo že nejsme úplně celí. Někdy také pociťujeme ztrátu duše jako chronickou nemoc, případně čelíme oslabujícím emocím, jako je smutek, hněv, deprese apod.

Podle Junga, jediným způsobem jak řešit hlubokou ztrátu spojení s duší, jíž čelíme jako druh, je obnovit naše spojení k posvátnému. Duše je to, co nás spojuje nejen se svou vlastní hodnotou a podstatou, nýbrž s hodnotou a podstatou všech dalších živých bytostí. Nevyhnutelnost ztráty duše v moderní době nemůže být překonána. Většina z nás neví, že jsme odpojeni od naší duše a jako normální jsme přijali projevy necitlivosti a nedostatek smyslu v našich životech.

Jaké mohou být příčiny ztráty duše?

Kromě některých zřejmých příčin ztráty duše jako jsou vážné operace, úrazy, šok apod. je zde krátký seznam možných příčin ztráty duše:

• Jakákoliv forma sexuálního, emocionální nebo mentálního zneužití
• V případě déle trvajícího žalu, bolesti či strachu, způsobujícího pocit, že není možnosti úniku
• Když máte pocit, že se stydíte tolik, že byste nejradši na nějakou dobu zmizeli ze světa
• Pokud nevědomky odevzdáte část své duše v závislém vztahu vůči druhému člověku stejně jako byste odevzdali sílu a moc nad sebou druhé osobě
• Při náhlé šokující události, jež v sobě zachytí a uvězní část naší duše jako ducha
• Během události, v níž čelíme odmítnutí, šikanování, urážení nebo kdy nám chybí podpora
• Pod vlivem závislosti, kdy odevzdáme část duše tomu, na čem jsme závislí
• Pokud neustále potlačujeme intuici, dokud neopustí naše tělo

Samoztrátu duše, jež je další zásadní příčinou, si můžeme přivodit tak, že blokujeme část naší osobnosti, která je společensky nepřijatelná, čímž se de facto vyhýbáme přijetí části naší duše. Jako dětem je nám neustále vštěpováno co smíme a co se nesmíme dělat. Pokud jsme byli jako děti hluční nebo nemravní, pravděpodobně nás někdo nustále káral a žádal, abychom potlačili své emoce. A takové neustálé potlačování blokuje důležitou součást naší osobnosti a tím usnadňuje defragmentaci naší duše.

Trpíte ztrátou částí duše?

Moderní člověk, pohybující se v prostředí ideologie „člověk člověku příšerou“ se potýká s výrazným pocitem viny, což je samo o sobě nepochybným symptomem ztráty částí duše. Níže jsou uvedeny příznaky, které naznačují ztrátu duše:

• Pocit roztříštěnosti a pocit neúplnosti, jako kdyby část něčeho chyběla
• Plochý a lhostejný postoj vůči vývoji v životě
• Nízké sebevědomí a pocit nedůležité bezvýznamnosti
• Deprese nebo záchvaty paniky
• Neschopnost se rozhodnout a pocit nikam nesměřující prohry
• Strachuplný postoj než se rozhodnete něco uděla
• Pocit ztracení se ve smyčce špatných vztahů, situací nebo míst
• Neschopnost se zotavit z minulé traumatické události
• Problémy se sebeovládáním a pocit bezmoci setřást hněv, stres, strach nebo smutek
• Konstantní touha vrátit se do minulosti a dělat věci dobře
• A co je nejdůležitější, pokud máte pocit, že návrat duše je odpovědí na vaše starosti

Poslední z uvedených příznaků je významným bodem pro naše pochopení, protože po tisíce a tisíce předchozích generací jsme všichni praktikovali šamanismus. Chcete-li být přesnější, dýchali a žili jsme šamanismem. Tento centrální způsob života vyžadoval, abychom podstoupili proces návratu ztracené části duše pokaždé, když došlo k traumatizujícím událostem. Tato zásadní znalost a umění našich předků neustále přetrvává v našem podvědomí. Pokud jste tedy vystaveni individuální žhavé potřebě vyhledat a návrátit ztracené části duše, je velmi pravděpodobné, že vás vede moudrost vašich předků.

Jak probíhá návrat ztracené části duše?

To první, čemu čelíme při návratu částí duše je najít její skutečné ztracené části. Vzhledem k tomu, že jsme vzdálili od spojení, jež jsme kdysi s naší duší měli, musí se šamanský léčitel nechat unášet do minulosti. „V současné době, kdy neprovádíme proces vyhledávání ztracených částí duše, se musejí moderně praktikující šamani vracet o deset, dvacet, třicet, čtyřicet, nebo dokonce o ještě více let zpět a hledat ztracené části duše.“, říká Sandra Ingerman. Dříve lidé znali skutečný důvod nemoci a dokázali si do jisté míry duchovně pomoci sami.

Za pomocí bubnování, chřestidel a krystalů se šamanský praktikující spojí se svým pacientem. Šaman se spoléhá na pomoc svých duchovních průvodců a moc zvířecích spojenců, jež jsou mu při tomto procesu k dispozici. Putováním do vnitřních a vnějších oblastí léčitel přesvědčuje chybějící kousky duše k návratu zpět a případně odstraňuje překážky. Pro dokončení cesty vrátí praktikující léčitel chybějící části duše zpět foukáním do srdeční čakry a temene hlavy. Reakce na tento proces může být pocítěna okamžitě nebo po určité době, v rámci pacientovy retrospektivy. Schopnost přijímat a ukládat na straně pacienta je důležitým faktorem, ovlivňujícím dopad celého procesu. Někdy může být zapotřebí více než jedno sezení, a to v případě, že ztracená část vyžaduje větší pozornost, více přesvědčování nebo je ztracena více než jedna část duše. Některé související šamanské terapie, jako je znovuzískávání síly, šamanská extrakce nebo přeformátování těla mohou být prováděny současně k zesílení dopadu. Matka Země požaduje, aby se její děti vrátily zpět do přirozeného stavu štěstí, celistvosti a harmonie v sobě uvnitř i navenek. Představte si svět, ve kterém jsou všechny duše celistvé a úplné; každý den by byla oslava.

Zdroj: Sonali Bansal, Soul Retrieval
Článek převzat z www: www.novebohatstvi.cz