Poselství mayských šamanů 2012

O starých Mayích

Kdo že jsou ti Mayové, kteří způsobili tolik povyku kolem letošního roku? Jejich původ je dosud hádankou. Mayové se jako celek dělili na mnoho kmenů a podkmenů a byli nejvýznamnějším staroamerickým národem. Podle současné vědy se mayská civilizace začala rozvíjet v srdci tropického pralesa na jihu dnešního Mexika a v Guatemale asi kolem roku 2.000 let př.n.l.. Svého vrcholu dosáhla mezi 7. a 9. stoletím po Kristu. Podle vyprávění stařešinů mayských kmenů v podání Carlose Barriose jsou Mayové potomky původní civilizace zvané „Tula“, ze které pochází předkové všech současných civilizací, a kteří žili na již neexistujícím kontinentu v Atlantském oceánu. Tula znamená „mateřský prs“ – studnici poznání – odtud prý pochází veškerá moudrost naší doby.

V mayském bájesloví se také uvádí, že v dávných dobách slétli na zemi bohové, jejichž posláním bylo zničit jiného boha žijícího na nebi. Po úspěšném zničení tohoto boha nastala na zemi doba temna, kdy slunce nebylo vidět po mnoho let. Pak konečně nastal den, kdy slunce opět vyšlo, a ptáci začali zpívat. A právě tehdy bohové stvořili nového člověka – se schopnostmi bohům podobnými. A pak ho začali učit.

V současnosti žije přinejmenším na 7 milionů Mayů. Nejvíce obývají mexické státy Yucatán, Campeche, Quintana Roo, Tabasco a Chiapas, a země střední Ameriky Belize, Guatemala, Honduras a Salvador. Mayové něměli snadno dostupná naleziště kovů, ani neměli tažná zvířata. Proto jejich kultura vypadá jako z doby kamenné. Nenechejte se ovšem zmýlit. Byli oproti Evropanům té doby skvělí vědci, zejména znamenití matematici a astronomové, díky čemuž se mohli stát nejvýznamnějšími časoměřiči historie. Jejich  největším odkazem je několik přesných kalendářů a informace o přesném načasování změn v této epoše lidstva.

O posvátném kalendáři Tzol’kin

V současné době zná moderní americko-evropská civilizace pouze několik mayských kalendářů. Jedním ze základních kalendářů je tzv. Haab, kde rok představuje 365 dnů. Skládal se z devatenácti měsíců, z nichž osmnáct bylo po dvaceti dnech a poslední (Uayeb) měl dnů pouze pět. Posledních pět dní v roce sloužilo Mayům k životní retrospektivě, k poděkování za všechny dosavadní dary a životní zkušenosti, a v neposlední řadě sloužil k sestavení vize pro nadcházející roky, modlitbě a k odpoutání se od všeho již nepotřebného.

Kalendáři, který od roku 1987 magicky přitahuje globální pozornost, se říká Tzol’kin nebo Cholq´ij. Odkazuje na předchozí věky, řídí se cyklem Plejád o délce cca 26.000 roků a je považován za posvátný. Skládal se z 5 kratších cyklů po 5.125 rocích. Každý z těchto 5 cyklů byl považovaný za samostatný Věk Světa či Cyklus Stvoření.

Mayové měřili čas nejen kvůli zemědělství a správě své země, ale zejména kvůli potřebě žít v souladu s kosmickými cykly a jejich energetickými vlivy. Mayové věří, že každý den v roce je ovládán jinou energii. Cyklus kalendáře Tzol’kin o 260 dnech je rozdělen na 20 měsíců – Nagualů – archetypů, zasvěcených jejich bohům. Každý měsíc obsahoval 13 dní – Tonalů – odlišných energií dne. Takto složitý systém zajišťoval, že se den se stejným názvem opakoval vždy až po 52 letech. Znamení kalendáře v den narození, obdobně jako třeba v evropské numerologii, předurčovala podle Mayů poslání člověka na Zemi a tedy i jeho místo ve společnosti. Odlišné energie dne znamenají vhodné plánování aktivit. Například v den bouře je lepší se vystříhat jakékoliv závažné diskuze, jiný den je naopak velmi vhodný pro začátek velkého díla.

Pomocí původních kalendářů sledovali Mayové také důležité body zvratů v dějinách. Například v jedno důležité datum – „Jeden rákos, Ce Acatal“ – byl prorokován návrat významného předka, „který přiletí jako motýl“. Podle západního kalendáře, koresponduje datum Jeden rákos s Božím hodem 21. dubna 1519 – což je den, kdy Hernando Cortez s loďstvem sestávajícím z 11 španělských galeon připlul od východu do Mexika na místo, jemuž se dnes říká Vera Cruz. Když se španělské lodě blížily k pobřeží, domorodci je očekávali a pozorovali. Vlající plachty lodí skutečně připomínaly křídla motýlů.

Takto započala nová éra, období, které předvídaly posvátné kalendáře. Mayové tomuto období říkají Devět Bolomtik čili Devět pekel, rozdělených do period po 52 letech. Hned na počátku těchto devíti cyklů byla domorodcům odňata země i svoboda. Zavládly nemoci a krutost. Éra započatá Cortezovým příchodem trvala až do 16. srpna 1987, což je datum, jemuž četní domorodí lidé začali říkat Počátek harmonického sblížení. Miliony lidí tohoto data využily a připojily se k ceremoniím na posvátných místech, s tichou prosbou o hladký přechod do nové éry světa Pátého slunce.

Nejasné zprávy o konci sveta

K dnešnímu dni existuje spousta zpráv a proroctví o konci světa a o datu 21.12.2012. Z několika prastarých legend a studia Mayských kalendářů se stal populární fenomén, hutně přiživovaný z medií a vysvětlovaný mnoha novodobými proroky a hledači pravdy. Ti všichni hojně publikují vize apokalyptických konců světa, případně naopak hlásají samovolný vznik ráje na Zemi pro všechny.

Carlos Barrios, příslušník Mayské rady starších z oblasti Guatemaly, začal více než před 20 lety s cestováním po různých vesnicích v Guatemale, Mexiku, Belize, Salvadoru a Hondurasu a ptal se postupně 600 mayských časoměřičů na mayské kalendáře. Mayové vidí v období kolem roku 2012 zásadní význam. Myslí si ale, že nemá mnoho společného s apokalyptickými motivy, které jsme si pro rok 2012 v naši fantazii vytvořili.

Barrios ve své knize říká: “Svět neskončí. Bude transformován. Všechno se změní. Změny se zrychlují již nyní, a budou se i nadále zrychlovat. Pokud lidé na Zemi dokážou dojít k roku 2012 v dobrém stavu, aniž by přitom příliš zničili Zemi, budou vedeni do nové, vyšší úrovně bytí. Ale abychom se tam mohli dostat, musíme transformovat nesmírně mocné síly, které usilují o zablokování této cesty. Lidstvo bude pokračovat dál, ale jiným způsobem. Struktura materiálu se změní. Díky tomu budeme mít příležitost, abychom byli více lidští, plni humanity.“

„Od tohoto dne až dodnes,“ říká Barrios, „jsme prožili dobu, v níž pomalu ale neúprosně zanikla pravá ruka materialistického světa. Dnes jsme na vrcholu éry, po níž nastoupí řád a lidé budou žít v harmonii s matkou Zemí. Dnes už nežijeme ve světě Čtvrtého slunce, ale do světa Pátého slunce jsme ještě nedospěli. Toto je mezidoba, v očekávání doby přechodu.“

Tento přechod bude provázen kolosální, globální konvergencí, destrukcí prostředí, sociálním chaosem, válkou a postupnými změnami samotné planety Země. To všechno je zaznamenáno prostou, spirální matematikou mayských kalendářů. Bude to změna, která změní všechno. Mayští „strážci dnů“ pohlížejí na 21. prosinec 2012 jako na datum znovuzrození, na počátek světa Pátého slunce. Je to počátek nové éry označený bodem, v němž Slunce překříží galaktický rovník a Země se postaví na účaří s centrem galaxie.

Při svém východu 21. prosince 2012 Slunce po 26.000 letech opět vyjde v konjunkci průsečnice Mléčné dráhy a roviny ekliptiky, což je na obloze charakterizováno velkým křížem z hvězd a planet. Tento kosmický kříž je ztělesněn v posvátném stromu, Stromu života, připomínaném v rámci všech duchovních tradic světa.“ Mayští pozorovatelé říkají, že toto postavení vůči srdci galaxie otevře v roce 2012 kanál kosmické energii, která proteče Zemí, očistí ji a společně s ní i všechno, co na ní žije, a vše pozvedne na vyšší úroveň vibrace. Tento proces už započal, změny se urychlují a budou se stále zrychlovat.

Poselství šamanů od posvátných ohňů  (Guatemala, začátek roku 2012)

Shodou mnoha „náhod“ jsme podnikli letos na začátku roku (tedy vlastně na Mayského Silvestra) s pár přáteli cestu do Guatemaly. Našim přáním bylo odpočinout si od civilizačního stresu a zimy v krásné guatemalské přírodě, navštívit vesničku San Marcos – duchovní centrum u jezera Atitlán a také navštívit pyramidy v Tikalu, jednoho z dávných významných Mayských městských států, a tedy i tehdejší významné duchovní centrum. Jezero Atitlán jsme nevybrali náhodou. Náš průvodce, český šaman Dominik, nás tam pozval na oslavu konce mayského roku 2011 a na oslavu příchodu posledního roku staré éry spolu s šamany u posvátných ohňů.

Do malebné vesničky San Marcos la Laguna u jezera Atitlán se v poslední době každoročně sjíždí mnoho šamanů z celé Guatemaly i z Mexika. Šamani považují  tuto oblast za posvátné duchovní centrum se silnou ženskou energií. A skutečně, nádherné jezero Atitlán, vzniklé zatopením propadlých kráterů sopek, ohraničené horskými hřbety a sopkami, uklidňuje a ozdravuje jako mateřská náruč. Letošní rok byly rituály u posvátných ohňů opět otevřené veřejnosti. Díky neskonalé odvaze, pokoře a touze šamanů sloužit lidem. V nedávné minulosti, před rokem 1996, kdy skončila oficiálně 36 let trvající občanská válka, a kdy v Guatemale zemřelo přes 200.000 lidí, byli guatemalští šamani, jakožto uznávané lokální autority, zabíjení na potkání, nebo alespoň zavírání do vězení.

Ohně probíhali v souladu s duchovní tradicí starých Mayů během pěti dní posledního měsíce Mayského roku – tedy 17.2.2012 až 21.2.2012 našeho gregoriánského kalendáře. Prostor pro ohně na své zahradě, jakož i ubytování a kuchyň pro šamany poskytla místní starousedlice. Na obřad nebylo žádné vstupné, naopak každý mohl poskytnout příspěvek dle vlastního uvážení a možností. Ostatně princip jednoty, vzájemné pomoci a propojení každého s každým bylo časté téma povídání u posvátného ohně.