Většina lidí stále odmítá udělat jednoduchou změnu, která by ovlivnila osud celého světa.
Sponzor www stránek
Dne 30.05.2015 skončil Světový týden za zrušení masa, a tak je ideální čas položit si otázku, co by se stalo, kdybychom my, lidé žijící v rozvinutém světě se spoustou alternativních možností, jak si zaplnit žaludek, zvolili burger s klasem, a ne s masem (nebojte, krávy by svět neovládly).
Hladovějící tohoto světa by už neměli hlad
Jistě, vaše hovězí nebo vepřové může být z lokálních chovů, ale jak je to se zvířecím krmivem? Veškeré obiloviny a sójové boby nezhltnou jen vegetariáni a vegani, ale také dobytek. Hospodářská zvířata zkonzumují šokujících 97 procent světové úrody sóji.
Globálním vegetariánstvím by se uvolnilo 2,7 miliardy hektarů půdy momentálně užívané pro pastvu dobytka spolu se 100 miliony hektarů půdy nyní užívané pro pěstování krmných plodin.
K eliminaci nejextrémnějších případů světového hladu by bylo zapotřebí 40 milionů tun jídla, jenže skoro dvacetinásobkem této váhy jsou každoročně krmena farmářská zvířata chovaná na maso. Ve světě, kde nemá odhadem 850 milionů lidí co jíst, je to až zločinné plýtvání. Radši krmíme plnohodnotným jídlem zvířata na farmách kvůli burgerům, než abychom ho dali přímo lidem. A přitom k produkci jediné libry vepřového je zapotřebí zhruba šesti liber zrní. I kdyby hladovělo jen jediné dítě, šlo by o ostudný způsob plýtvání.
Naše rostoucí populace by měla k dispozici více půdy
Buldozery po celém světě drtí velké pásy země, aby vytvořily prostor pro další chovy, do nichž se umístí kuřata, krávy a další zvířata spolu s obrovským množstvím plodin potřebných k jejich nakrmení. Ale když jíte přímo rostlinnou stravu, místo abyste ji použili jako krmivo pro zvířata, stačí vám o dost méně půdy. Vegfam, charita, která financuje trvale udržitelné projekty pro rostlinnou potravu, odhaduje, že desetiakrová farma uživí 60 lidí sójovými boby, 24 lidí pšenicí a 10 lidí kukuřicí, ale jen dva chovaným skotem. Holandští vědci předpovídají, že by se globálním vegetariánstvím uvolnilo 2,7 miliardy hektarů půdy momentálně užívané pro pastvu dobytka spolu se 100 miliony hektarů půdy nyní užívané pro pěstování krmných plodin. Očekává se, že v roce 2030 přesáhne obyvatelstvo Spojeného království 70 milionů, proto potřebujeme veškerou dostupnou půdu, abychom do budoucna netrpěli nedostatkem prostoru a jídla.
Miliardy zvířat by se vyhnuly životu plnému utrpení
Zvířata jsou v mnoha průmyslových farmách držena ve stísněných podmínkách – nikdy se nepostarají o své potomky, nevydají se na honbu za potravou, zkrátka nedělají to, co je pro ně přirozené a důležité. Většina na svých zádech ani nepocítí teplé paprsky slunce a nenadýchne se čerstvého vzduchu dřív, než je naloží na náklaďáky mířící na jatka. Neexistuje lepší způsob, jak zvířatům pomoci a zabránit jejich utrpení, než se rozhodnout přestat je jíst.
Snížila by se hrozba imunity vůči antibiotikům
V továrnách chovaná zvířata jsou prolezlá nemocemi, protože jsou po tisících namačkaná ve špinavých chlívech, které jsou semeništi různých druhů nebezpečných bakterií a virů. V průmyslových farmách jsou prasatům, kuřatům a jiným zvířatům podávány chemické látky, které je v těchto nehygienických a stresujících podmínkách udržují naživu. Tím se však zvyšuje šance, že se zde vyvinou lékům odolné superbakterie. Vedoucí úředník z Organizace pro výživu a zemědělství při OSN nazval intenzivní průmyslový chov hospodářských zvířat „příležitostí pro nově vznikající nemoci“. Americká vládní agentura Centers for Disease Control and Prevention zase prohlásila, že „spousta antibiotik pro zvířata je zbytečných a nevhodných a pro každého jsou spíše hrozbou“.
Velkou roli v utváření imunity vůči antibiotikům hraje samozřejmě jejich nadměrné předepisování lidem, ale jejich eliminace v průmyslových farmách, v nichž se mnohé rezistentní bakterie objevují, by rozhodně zvýšila pravděpodobnost účinku antibiotik při léčení vážných nemocí.
Zdravotnictví by bylo pod menším náporem
Obezita doslova zabíjí britské občany. NHS už varovala, že pokud se statistiky obezity v Británii nesníží, zdravotní služby to zruinuje. Maso, mléčné výrobky a vejce (obsahující cholesterol a nasycené tuky) jsou hlavními viníky obezity, která se podílí na bezprostředních příčinách smrti, jakými jsou infarkt, mrtvice, cukrovka a různé druhy rakoviny.
Ano, existují i vegetariáni a vegani s nadváhou, stejně jako hubení masožrouti, ale oproti svým masožravým protějškům jsou vegani jen z jedné desetiny náchylní k obezitě. Jakmile vyměníte masové potraviny s vysokým obsahem tuku za zdravé ovoce, zeleninu a zrní, bude o dost těžší hromadit přebytečná kila. Navíc lze díky rostlinné stravě spoustě zdravotních problémů předejít nebo je dokonce zvrátit. Veganství neudělá ze světa dokonalé místo, ale pomůže k tomu, aby byl laskavější, zelenější a zdravější.
Pekné, ale…je zde velké ALE, Proč? Jsme všežravci a z mého hlediska si já nemyslím, že by nebyl hlad na zemi a že krmíme zvířata tím co vypěstujeme, to je něco jiného. Toto jsme si udělali jen pro naši pohodlnost. Omezení, s tím souhlasím, vždyť naši předkové měli maso jako sváteční jídlo, s tím problém nemám, ale co je na tom to nej. Spousta veganů a vegetariánů křičí jak se chovaj zvířata a i porážka, s tím taky nesouhlasím, ale jsou zde u nás farma a majitelé, kteří maj k zvířatům nádherný vztah, i když jsou pak pro potřebu na jídlo. Mne toto učil děda a u mne sa maj zvířátka jak v ráji. Maj sa i tak rostlinky v skleníku chemicky vypěstované. U mne chemie není a to co si vegani ap koupí v marketu není zelenina ani ovoce, jen chemie. Jeden můj úhel pohledu a druhý…ten nejdůležitější…Vše je živé, stromy, rostliny, voda, vzduch, kámen, hlína…prostě celá naše planeta je živá, kdyby byla mrtvá tak zde není život, prostě nic, tak to vnímám já a i mí kamarádi z přírody-Indiáni. Mluvíte s rostlinkami když utrhnete, nebo strom když se kácí, poděkujete lesu za dary-hřiby, borůvky a pod. Co jim dáte vy? odpadky, které když jdete do lesa tak necháte tam. Čím sa léčíte? chemii, tím podporujete nadnárodní společnosti, farmacie kvete a nemusí toto dávat zvířatům, stačíme jen my lidé, kupujete vodu v petkách nebo používáte z vodovodu, kupujete bio? aha, a co je to bio? nápis že je…nic víc, podporujete farmáře nebo kupujete v marketu? Mohl bych takto pokračovat a…možná začarovaný kruh? Z mého hlediska NE. Jen si najít tu svoji cestu, svého prodejce a je jedno zda vegan, vegetarián neb masožravec…já říkám všežravec, všeho s mírou a úctou, nic víc a nic míň.
s pozdravem
sápe šuŋgmánitu tĥáŋka
Já jsem teprve nedávno přestala maso jíst, protože si myslím, že nejvíce civilizačních nemocí způsobuje právě maso. Vajíčka nezpůsobují špatný cholesterol, ale maso. Uzeniny, mnoho masa, všechno pražené, smažené, chemikálie, konzervanty jsou doslova líheň pro rakovinu. Kdo ví za kolik nemocí je maso zodpovědné.
My nejsme všežravci, ale plodožravci. Stačí zkoumat nezaujatě naše zuby, způsob trávení. Lidstvu ale maso chutná, do určité míry se na něj adaptovalo a proto si ho nedá vzít. Víte, kolik by bylo nezaměstnaných, kdyby lidstvo maso přestalo najednou jíst? O jaké zisky by přišli podnikatelé? Nikdo z nich vám neřekne, že maso škodí(všichni vám řeknou, že ho k životu nutně potřebujete) byli by sami proti sobě.
Je pravda, že zelenina a ovoce jsou také pěstovány s použitím chemie, ale stále je to menší zlo než maso. Zelenina a ovoce (pokud se správně jí) rychle opouští naše trávení, ale s masem má naše zažívání velkou práci, dlouho se tráví, doslova hnije ve střevech. Škodliviny v mase (je jich spoustu), pak mají dost času dostat se do našeho těla. Někteří si myslí, že zapitím masa džusem udělají něco pro zdraví, ale je to ještě horší.
Možná řeknete, že lidstvo odjakživa jedlo maso, ale první lidé maso nejedli, změna na trávení masa trvá dlouhé věky a my ještě tisíce let nebudeme masožravci, ani všežravci.
Planeta nás jako všežravce neuživí, to je snad každému jasné. Lidstvo je přemnožené, příroda nás za to jednou zničí, možná se zničíme navzájem, protože bude boj o jídlo.
Maso je pro lidstvo pomalý jed, jednou na to přijdeme.
Nejsem sice pravý vegetarián, ti praví to dělají z přesvědčení a z lásky ke zvířatům, aby nebyli příčinou jejich utrpení. Také mám ráda živá zvířata.
Je dokázáno, že se vegetariáni dožívají průměrně vyššího věku, než tkzv. všežravci. Tím je řečeno vše. Každý svého zdraví strůjcem.
Díky hledání informací o škodlivinách v masu jsem se dostal na tuto stránku, a dočetl se k vašemu komentáři o vývoji masožravectví. Víte jak starý je lidský genom? Milióny let se zde dělilo pouze na lovec a sběrač. První zmínky o zemědělství pochází 10 000 let př. n. l. Otázka tedy je, zda-li je lidstvo připraveno na obilniny, které navíc jsou čím dál více geneticky modifikované, které způsobují nemoce, kterými jsou krmeny zvířata a ty pak masožravci/všežravci jedí.
Osobně jsem vegetarián z etnického pohledu, mám rád zvířata a nedokážu si představit že by kvůli mým chuťovým buňkám zvíře zemřelo.
Ale rozhodně neuškodí popřemýšlet o tom, zda-li jsme se za 12 000 let vyvynuli do bodu kdy jsme schopni obilniny jistě trávit.
Člověk není všežravec, to je poměrně známý fakt, pouze někdy žije jako prase.
Já také nejím maso – raději si pěstuji doma svou bio zeleninu a bio ovoce.. hnojím vlastním biohnojivem z chovu kalifornských žížal a jsem spokojená, jak nikdy dřív! :ú
Ten kdo si myslí že zelenina a ovoce v dnešní době je něco zdravého tak je na velkém omylu. Nejde jen o genetickou úpravu ,pesticidy ale hlavně těžké kovy a plasty. V době kdy se odpadky zahrabávají do země se uvolňují těžké kovy , olovo ,rtuť. Zelenina to nasasává jak houba. Ani zelenina pěstovaná doma tomu neni ušetřená spodní voda , déšť to roznese po celé planetě, je to prostě v ekosystému. Není z toho úniku existuje jen menší zlo a to je rovnováha trochu toho trochu tamtoho. Žádný extrém není dobrý.
Je to trochu úsměvné, spoustu veganů je přímo závislých na lidech který maso jedí. Pěstitel,dopravce,prodejce , za veganovi peníze si lidi který pěstujou zeleninu kupujou maso takže v tomhle kolotoči lítaj stejně jako masožravci.
To ,že jsou někde lidi hladový za to nemůže masožravec ale debilní systém kterej jsem si nastavily na sebe sami a to je plýtvání ! Když mám na talíři kus mrtvého zvířete tak to není nic špatného. Člověk je od pradávna lovec, jí aby přežil. Záleží spíše na každém z nás jak se k tomu postaví. Je třeba něco vracet do systému když z něho beru. Je to hlavně o vyrovnanosti ,rovnováze. Dnes člověk masivně bere ale nic nevrací a to se vymstí nám všem příroda tady bude dál a s člověkem to dopadne špatně jestli pojedeme dál konzumním životem.
Není ani tak neetické zabít a sníst jako zabít a vyhodit !