Bufo Alvarius - jak cestovat za hranice reality?

Jeden lok nápoje anebo potáhnutí z dýmky a všechno je jinak. Do jižní Ameriky se za zkušenostmi mimo běžnou realitu vydává stále více lidí. Odpověď na to, co zažívají, můžete najít ve filmu Bufo Alvarius – The Underground Secret, který má tento týden premiéru v Praze a v Ostravě. Natočil jej tvůrce 3D animací a speciálních filmových efektů FILIP ZÁRUBA a podle prvních reakcí jde o nejlepší celovečerní dokument, který zatím na toto téma vzniknul.

Když jsi loni vyrážel na cestu do Kolumbie, věděl si, co z toho vznikne?

Chtěl jsem tam určitě něco natočit a jedno z hlavních témat mého zájmu byla i žába Bufo Alvarius. Jak to ale všechno dopadne, jsem tehdy vůbec netušil. Myslím, že člověk má být otevřený a intuitivně reagovat na podněty, které ho někam vedou. Tak jsem se nechal vést.

Na co jsi měl ještě v Kolumbii políčeno?

Měl jsem v hlavě jeden cestovatelský koncept a také šamanské téma. Ostatně skupina lidí, se kterými jsem se do Kolumbie vydal, tam právě za zkušenostmi s tamní přírodou a s šamany jela. Pro svůj záměr jsem si nemohl vybrat ani lepšího průvodce – celý čas jsme byli hosty jednoho z nejrespektovanějších šamanů oblasti Putumayo, ve které se pro její těžkou dostupnost uchovaly původní indiánské tradice. Navštívili jsme místa a setkali s lidmi, ke kterým bychom se nejspíš při cestování na vlastní pěst nedostali. Nebo určitě by nebyly jejich dveře tak otevřené.

Jak se člověk dostane k tak významnému hostiteli?

Před časem jsme s kamarády založili projekt Asaya zaměřený na transpersonální psychologii, jógu a šamanismus. Díky našim aktivitám jsem se setkal například s největší kapacitou transpersonální  psychologie Stanislavem Grofem i s některými šamany z Jižní Ameriky, kteří k nám na pozvání jezdí dělat přednášky. Pak jsme začali řešit, že by bylo dobré prožít to, o čem mluvili, s nimi v jejich prostředí. A tak jsme se stali hosty Taity Florentina, který nás provedl amazonskou džunglí, tradičními vesnicemi, místními slavnostmi, jedli v domě s jeho rodinou tradiční jídla a měli možnost pracovat s přírodními medicínami pod vedením těch nejlepších.

Práce s přírodními medicínami – co si pod tím máme představit?

Za medicíny jsou v těchto kulturách označovány léčivé látky z rostlin nebo zvířat, které jsou jakousi vstupenkou k prožití zkušenosti mimo běžnou realitu. U nás jsou to houbičky, tam například odvar z liány známý pod názvem ayahuasca anebo extrakt z obranných žláz žáby Bufo Alvarius, o které je náš film. V původních indiánských kmenech neznají synteticky vyrobené medikamenty, vše jim odjakživa poskytoval amazonský prales, území s největší biodiverzitou na světě. A klíčem, který indiánům umožnil poznat a pochopit, která rostlina je vhodná k léčení té které nemoci, je právě ayahuasca. Díky ní se šaman dostává do stavu, kdy je schopen „komunikovat“ s pralesem. Tradice se většinou předává v rodinném kruhu a za ty stovky let byly ayahuascové rituály, které mohou přinést odpovědi na spoustu otázek každému, kdo se jich zúčastní, vypilovány do dokonalosti. Kvalitní ceremonie má svůj řád, šaman přesně ví, kdy a proč má co udělat, aby konkrétnímu účastníkovi pomohl, vše je maximálně bezpečné. A evidentně to funguje, protože ayahuasca zažívá obrovský boom, vyhledává ji čím dál víc lidí ze západu a všimli si toho také odborníci, kteří ji začali vědecky zkoumat. Často s velmi překvapivými výsledky.

Čím si vysvětluješ, že k tomuto trendu dochází právě teď?

Vnímám to jako důsledek velké světové krize. Je stále více lidí, kteří nejsou spokojení s prostředím, které je obklopuje, se společností, ve které žijí, a život, který je obecně nastavený jako ten normální a správný, vnímají jako plochý. Touží po hloubce, pátrají po odpovědích, hledají smysl bytí. Odráží se to ve stále větší popularitě jógy, meditací, seminářů osobního rozvoje a… v užívání psychedelických látek. Ty jsou podle mě schopné dát člověku nejintenzivnější a nejhlubší, navíc velmi osobní zkušenost. Pak je ale samozřejmě na každém, co s ní dál udělá. Můžete obrazit stovky seminářů a nic se nestane. Stejné je to s těmi zážitky s přírodními medicínami.

Dobře a co má tedy člověk dělat, aby to mělo smysl?

Samy o sobě za nikoho ty medicíny nic nevyřeší, ale mohou ukázat příčiny problémů a cestu jak z nich ven. Říká se, že když po takové zkušenosti změníte aspoň jednu věc ve svém každodenním fungování, smysl to mělo. Někdo přestane pít alkohol, někdo se vyléčí z workoholismu, někdo začne cvičit jógu a meditovat, někdo si urovná vztahy v rodině… Každý bezprostředně „po tom“ většinou moc dobře ví, co je jeho aktuální téma a má sílu s ním pracovat. Postupně se mění on, postupně se mění jeho život.

Vraťme se k filmu a k Bufo Alvarius – co je ta žába zač?

Ropucha coloradská, která žije většinu roku pod zemí sonorské pouště. Nahoru vylézá jen v noci  během období dešťů. Jak se zjistilo, že právě sekret z její kůže obsahuje nejsilnější známé psychedelikum na světě, zůstává záhadou. Domorodci jej ale údajně jako přírodní medicínu užívali po staletí. Pak se na žábu trochu zapomnělo a velký comeback zažívá právě teď. Lékař a novodobý šaman Octavio Rettig, který za její současnou popularizací také stojí a kterému patří i část našeho filmu, prý obyvatele sonorské pouště práci s Bufo Alvarius znovu naučil, nebo k tomu minimálně významně přispěl. Měl k tomu své důvody. Jak říká i v dokumentu, díky žábě se dokázal sám vyléčit z těžkých závislostí na drogách a alkoholu. Když ho potkáte dnes, vůbec vás nenapadne, že by kdy s něčím takovým mohl mít problém. Je to mladý sympaťák, který má srdce na správném místě a miluje život.

A který se rozhodnul tenhle zázrak šířit dál…

Přesně tak. Octavio vybudoval osobitou metodu, jak s Bufo Alvarius pracovat, a dodnes zprostředkoval tuto zkušenost sedmi tisícům lidí po celém světě. Většina z nich vám řekne, že jim změnila život. I díky tomu, že je Octavio vystudovaný lékař, dokáže být na cestě daleko za naši realitu dobrým průvodcem.

Co tedy na žábě zažijeme?

Odpověď je ve filmu. Každý tomu říká jinak, přitom všichni mluví o tom samém a  tvrdí, že je to vlastně nepopsatelné. Ve filmu jsme použili všechny nástroje, které jsme měli k dispozici – 3D vizualizace, hudbu, záběry z ceremonií, slova účastníků naší cesty i odborníků od Stanislava Grofa, přes Octavia Rettiga, po kapacity z oborů psychiatrie a klinické psychologie. Výsledek je nejlepší, jaký jsme byli schopni udělat, a stejně je v porovnání se samotným zážitkem stále nedokonalý.

Více o filmu a o jeho nadcházejících premiérách najdete na www.bufoalvarius.com

 

Článek převzat z www: www.formenonline.cz